Dnes je středa, 26.4.2017 - Oto

MATEŘSKÁ ŠKOLA

Oslavy stého výročí založení školy ve Velkých Těšanech

Projev kronikáře - Vzpomínka na výročí 100 naší nové školy.

O školství v našich poměrech toho mnoho nevíme. Známe datum založení pražské univerzity, víme o zákonu císařovny Marie Terezie z roku 1774 o zřízení triviálních škol, máme povědomí o církevním školství ale jak se vzdělávali naši předkové na vesnicích toho mnoho nevíme. Z farní kroniky víme, že v roce 1632 byla při farním kostele v Těšnovicích jednotřídní škola. V roce 1762. byla tamtéž postavena škola nová, která byla ovšem také jen jednotřídní. Kolik dětí z Těšan ji navštěvovalo však nevíme. Do školy chodil jenom kdo chtěl a kdy chtěl. Zlaté časy, řekli by si mnozí školáci Vzdělání však bylo branou do lepšího společenského postavení, k lepšímu životu. Že to s návštěvou farní školy nebylo valné svědčí fakt, že ještě v roce 1831 byli na smlouvě o výkupu těšanských sedláků z robotních povinností podepsáni tři sedláci třemi křížky, jako negramotní.

Tento neutěšený stav se ovšem nelíbil těšanským občanům. Rozhodli proto o zřízení školy v Těšanech. Jejich snaha byla od počátku provázena potížemi jak ze strany úřadů, tak kněží z farnosti. Úřady kladly podmínky co do kvality školní budovy a zabezpečení učitele, kněžím takto ubývalo žáků ve farní škole a snižoval se jejich vliv na mládež.

Tyto těžkosti vedení obce zdárně překonalo a v roce 1865 byla vTěšanech škola otevřena. Byla zřízena v nově postaveném obecním domku, který byl podle požadavků školských úřadů pro potřeby školy upraven. Úprava i s vnitřním zařízením stála 1 067 zl. Do školy chodily také děti z Vrbky, jímž se cesta do školy značně zkrátila. Obec Vrbka se na nákladech na školu podílela částkou 825 zl.

Poprve se v nové škole začalo vyučovat v lednu 1865. Tedy ještě dříve, než byla škola povolena. Vyučování začalo, jak bylo a je v našem kraji zvykem, mší sv.

Byla to budova více účelová. Byla při ní kůlna na obecní kočár a chlívek pro domácí zvířata pana řídícího. Dle zřizovací listiny ze 14. října 1865 musela obec poskytnout také pozemek na zřízení školní zahrady, protože součástí výuky byla také péče o zahradu.

Obec byla dále povina zabezpečit učitele platem podle tehdy platných zákonů 212 zl., část platu dostával v naturáliích, částku 169 zl 10 krejcarů v hotovosti. Na plat učitele mohla obec vybírat školné. Od podruhů 1 kr, od domkářů 2 kr a od sedláků 3 kr týdně. Obec byla také povina se postarat o učitele v případě, kdyby nemohl pro nemoc své povolání vykonávat, případně se postarat o jeho rodinu v případě jeho úmrtí.

Obec se zavázala dvakrát týdně dovážet katechetu na vyučování náboženství. Musela se také zavázat vyrovnávat plat správci těšnovické školy, Ondřeji Šatnému, kterému odchodem těšanských dětí klesl příjem, až do konce jeho služebního období.

Do nové školy chodilo v roce jejího vzniku 79 žáků, z toho 38 z Vrbky. Posvěcení nové školy se uskutečnilo až v květnu roku 1866. Obřad provedl pan farář Lavička a slavnostní řeč přednesl kaplan P. Wermuth. Ve svém projevu se dopustil netaktnosti, ba přímo urážky těšanských, když řekl. Občané těšanští, měli jste si postaviti jakoukoli budovu, neřkuli hospodu, nežli školu. Jistě mu tanuly na mysli jízdy za výukou do nové školy a újma, kterou farní škola utrpěla. Těšanských se tato výtka dotkla a podali na kaplana Wermutha žalobu. Tu však na přímluvu faráře Lavičky stáhli.

Při výběru učitele měla obec velké štěstí. Stal se jím Jan Hůlka, rodák z Kotojed. Člověk obětavý a vstřícný, se kterým nebyly problémy, naopak byl zklidňujícím prvkem v obci. Děti ho měly rády a občané v něm nacházeli rádce a pomocníka ve styku s úřady. Z jeho přispěním se podařilo těšanským vykoupit a rozparcelovat těšanský svobobný dvůr. Zájemců o něj bylo totiž více.

Od roku 1887 bylo na škole zavedeno vyučování ručním pracem. Výuku vedla industriální učítelka z Těšnovic za plat 80 zl. ročně.

Zřízením školy obec velmi získala. Zmizela negramotnost, do obce přišla osvěta a vytvořily se podmínky pro její další rozvoj. Vliv školy se projevil záhy. Již v roce 1866 byla založena školní knihovna a brzy po ní obecní knihovna. V roce 1870 byl založen čtenářský spolek Methoděj, občané nacházeli ve čtení zábavu a poučení. Čtenářský spolek vystupoval i veřejně, byl pořízen spolkový prapor se kterým těšanští defilovali v Kroměříži při schůzce rakouského císaře Františka Josefa a ruského cara Aleksandra.

Zlepšení kulturního života v obci se projevilo pořádáním divadelních představení, kterými byli těšanští proslulí. Žáků ve škole přibývalo a v roce 1880 dosáhl jejich počet 123. To již bylo na jednotřídní školu mnoho. Začalo se tedy jednat o její rozšíření. Do toho však vstoupili vrbečtí s požadavkem na vlastní školu. Tu také postavili a v roce 1883 z těšanské školy odešli. Po jejich odchodu zůstalo v těšanské škole 61 žáků a pro ty stará budova stačila.

O stavbě nové školy se začalo jednat až v roce 1908. Žáků sice nepřibývalo ale vyšší požadavky na výuku a vyšší počet vyučovacích předmětů způsobyly, že škola přestala vyhovovat. Komise složená z okresního hejtmana Jos. Galuska, okresního inspektora Jos. Jedličky, okresního lékaře Jana Kytlice a zemského inženýra Sochora vybrala místo pro novou školu. Po zkouškách z únosnosti půdy byl vypracován projekt stavitelem Františkem Mazáčem z Kroměříže a stavba mohla začít. Projektovaná cena stavby činila 36 523 korun 89 haléřů.

Stavba byla zadána staviteli Janu Slaměníkovi z Kroměříže. Klempířské práce provedl Osvald Vážanský z Kvasic, pokryvačské práce Frantiček Dohnalík z Kvasic, zámečnické práce Vladimír Skybiňský z Kroměříže a stolářské Vincenc Malenovský z Bařic. Zednické a nádenické práce prováděli převážně těšanští občané.

Škola se začala stavět 24. května a již 30. července bylo dosaženo rovnosti zdí. Po malých potížích se základy a klenutích ve sklepě byla stavba v roce 1911 dokončena a 17. listopadu kolaudována. Na stavbě byl použit kámen z Lubné a cihly z Těšan a z Vážan. V nové budově se začalo vyučovat 16. března 1912.

Poslední splátku půjčky na stavbu školy zaplatila obec v roce 1922. Půjčka činila asi 20 tisíc korun, ročně se splácelo 2 tisíce korun. Od 1. září 1919 byla škola rozšířena na dvou třídní.

Druhá třída byla v Těšanech zrušena v roce 1948, kdy se zvýšila základní školní docházka na 9 ročníků. Pět tříd tvořila tak zvaná obecná škola a čtyři třídy škola měšťanská. Do té doby byla povinná školní docházka sedmiletá a žáci, kteří nešli studovat dál, ji celou absolvovali v Těšanech. V roce 1961 došlo k další změně. Po sloučení obcí Bařic a Těšan do jedné obce, byly první tři ročníky vyučovány v Bařicích a zbylé dva v Těšanech.

V roce 1973 byla základní škola zrušena úplně. Školní budova byla nadále využívána jako mateřská škola pro obě obce. Mateřská škola byla v Těšanech zřízena již mnohem dříve. Datum nevím přesně ale ročník 1942 ji již navštěvoval. Že byla školní budova postavena dobře, svědčí skutečnost, že za těch sto let trvání potřebovala jen malé opravy. Střecha byla opatřena novou krytinoua, byla zhotovena nová fasáda a zavedeno ústřední vytápění.

V současné době jsme svědky rozsáhlé rekonstrukce školní budovy. Byla vyměněna okna, vybudováno nové sociální zařízení, nová elektroinstalace a sníženy stropy. První etapa, přízemí, je již hotova, druhá čeká na příslib finanční pomoci od kraje.

Pan řídící. Pojem, který budil úctu u dětí a uznání u dospělých. Byl svědkem prvních krůčků za vzděláním celé dětské populace obce. A na pány řídící měli těšanští velké štěstí. Většinou působili v obci déle, ale i ti co se v obci jen otočili, zanechali v Těšanech trvalé stopy. Třeba Josef Kupka. Působil zde jen dva roky, ale kapela, kterou založil, působila v Těšanech velmi dlouho. Vychovala mnoho muzikantů. I takových, jako byl Jaroslav Jurášek.

Jako první zde působil Jan Hůlka a to plných 36 let.Až do roku 1901. Jeho nástupce, Josef Kupka, jen dva roky. Josef Opletal, za kterého byla postavena nová školní budova, zde působil 19 let Odešel v roce 1922. Založil obecní kroniku a opatřil ji obsáhlým úvodem. Stanislav Hýža zde působil do roku 1935, tedy 13 roků. Oldřich Kraťoch jen dva roky. Metoděj Přikryl do roku 1948, tedy 11 let. Josef Vyhnánek 13 let. Do roku 1961.

Po něm došlo k rozdělení školy. Tři třídy navštěvovaly děti v Bařicích, zbylé dvě v Těšanech. Školní rok 1961/62 zde působila M. Navrátilová a pak do roku 1973 Stanislava Zlámalová. Protože škola byla dvou třídní, bylo třeba také učitelů. Ti se střídali velmi často. Po roce, nebo po dvou. Jen Stanislav Dvořák zde působil 6 let. Byli to: Augustin Svoboda, Josef Mrhálek, Jarmila Dobiášová, Marie Stavinohová, Stanislav Dvořák, Miroslav Šimeček a Zita kolomazníková.


© Obec Bařice - Velké Těšany
ObecOnLine 2007-17


Tisk ze stránek www.barice-velketesany.cz, všechna práva vyhrazena.
26.04.2017 v 02:05:24, © Obec Bařice - Velké Těšany 2017