Dnes je sobota, 24.6.2017 - Jan

HISTORIE VELKÝCH TĚŠAN

Stručná historie obce Velké Těšany

O pozdním založení obce svědčí nepřítomnost střepů, které by poukazovaly na dávné sídliště či prehistorické pohřebiště.

Jméno Těšany je odvozeno od osobního jména Těch, Těšan bylo označení pro příslušníka rodu Těchova. Jméno Těšan se objevuje v záznamech poprvé roku 1375. Toho roku uvádí se v kronikách Jan z Těšan, hejtman na Hukvaldech. Nelze ovšem doložit, zda se jedná o tyto zmiňované Těšany. Úřední název Hrubotěšany je německá zkomolenina, vzniklá v 17. století z německého Gross Těšany. Teprve roku 1921 byl název úředně změněn na Velké Těšany. Dlouhou řadu let byla obec církevním majetkem, příslušela převážně ke kroměřížskému biskupství.

Osada byla přifařena do Těšnovic, stejně tak příslušela i školou, než si roku 1865 postavila školu vlastní, ve které se vyučovaly i děti z Vrbky.

Roku 1851 se obec vykoupila z roboty. V obci býval svobodný dvůr, jež byl od roboty osvobozen. Dvůr vlastnil okolo roku 1490 Jakub Červ, později jej odprodal Martinu Dvořákovi. Vystřídala se zde celá řada majitelů, než byl roku 1872 rozprodán místním sedlákům a tím pádem rozdělen. Sedm nových majitelů si rozdělilo dvůr na sedm dílů, každý obdržel 36 měřic.

Do vlastnictví obce patřil větrný mlýn, postavený roku 1827. Majetkem obce byl pouhé tři roky, než byl odprodán soukromému majiteli. Od roku 1889 vlastnil mlýn rod Páterů, který tam žije doposud. Mlýn je v současné době majetkem Muzea Kroměřížska.

Roku 1870 založil tehdejší vyučující učitel Jan Hůlka čtenářský spolek Metoděj. Po patnácti letech si spolek dokonce pořídil svůj vlastní prapor. Prapor byl dlouho používán při spolkových akcích , za 2. světové války byl částečně poškozen a po válce odevzdán do kroměřížského muzea.

O kulturní a společenský život se počátkem 20. století staral především Sokol. V jeho náplni byly přednášky, divadla, zábavy a koncerty.Obdobnou náplň činnosti mělo i Sdružení omladiny.

Nelze se nezmínit o místní hudební tradici. V roce 1901 přišel do obce učitel Josef Kupka, nadšený hudebník. Vyučoval starší chlapce hře na nejrůznější hudební nástroje a sestavil tak celou kapelu, s níž hrával na oslavách v Těšanech i v okolí. Kapela účinkovala i při hrách se zpěvy, které hrával Sokol. Roku 1925 byla v obci postavena sokolovna naproti nové školní budovy.

Následujícího roku došlo ke stavbě nové silnice od přípojky na Bařice až ke Kotojedům.

K obci odnepaměti patřila obecní cihelna. Roku 1928 si František Stančík z č. 13 na své zahradě zřídil strojní výrobu cihel při pohonu benzínovým motorem. Za finanční pomoci obce si zřídil pec na výrobu pálených cihel , takže vyráběl cihly obojího druhu a dobré jakosti.

Telefon měla obec zaveden poměrně brzy. Už v lednu 1928 se vedení obce dohodlo na zavedení telefonní přípojky, která má být napojena na ústřednu v Jarohněvicích. K vlastní realizaci došlo r. 1931, 1.4. byla linka uvedena do provozu. Zřízení telefonu přišlo obec poměrně levně, neboť měla štědrého mecenáše. Zlínský podnikatel Tomáš Baťa přispěl částkou 4.250,- Kč z fondu na podporu těchto technických vymožeností.

Roku 1931 byla v obci zakoupena první benzinová mláticí garnitura u firmy Umrath a spol. Majitelem byl František Dvořák č. 20. Celkově bylo ve Velkých Těšanech pět majitelů mláticích garnitur, dvě parní a tři benzinové. Tyto spolky parních mlátiček existovaly ještě po druhé světové válce.

Roku 1933 byla nastolena otázka elektrifikace obce, ale k uskutečnění záměru došlo až 20.7.1936, kdy byla poprvé rozsvícena elektrická světla v 33 domácnostech.

Roku 1938 dochází k dalšímu pokroku. Je realizováno scelování pozemků a vyspravena silnice v celé obci, a to zásluhou tehdejšího starosty Hynka Jelšíka.

Válečným obětem Velkých Těšan je věnován památník , odhalený 9.6.1946. Krátké životopisy sedmi padlých a umučených v koncentračním táboře jsou sepsány na pergamenovém papíře a uloženy v kovové skříňce uvnitř pomníku.

V roce 1947 si obec pořídila veřejný rozhlas, o osm let později se občané dočkali koupaliště. Roku 1978 prošla sokolovna rozsáhlou rekonstrukcí. Byla vybourána celá čelní stěna a při té příležitosti byl vyzvednut základní kámen. Současně s ním i kovová skříňka obsahující zakládající listinu a podpisy všech tehdejších členů Sokola. Přiloženy byly dobové mince. Opravená sokolovna sloužila základní škole jako tělocvična.

Roku 1989 byl v rámci akce Z postaven a slavnostně otevřen kulturní dům. Práce proběhly brigádně, výstavba trvala tři roky. Areál byl slavnostně otevřen 5.12.1989 za účasti představitelů obce i SD Jednota.

Roku 1996 byl proveden rozvod telefonní sítě v obci.

Roku 1994 byl do Velkých Těšan přiveden vodovod z Vrbky ačkoliv se o stavbě vodovodu jednalo už v roce 1925. Ale obec nebyla jednotná, ti, co studnu měli, se nechtěli finančně na záležitosti podílet, ti, co neměli, nebyli schopni stavbu sami finančně utáhnout. V letech 1997-1998 byla obec plynofikována. Demolicí sedmi popisných čísel vznikla prostorná náves, která je osázena zelení, stejně jako autobusová točna.

17.11.2000 byla na návsi zasázena Lípa Milénia. Vlastní akt sázení se neobešel bez slavnostního shromáždění s hudbou, následovalo posezení s tancem v místním hostinci. Kromě toho má obec ještě deset lip, celkově je ve Velkých Těšanech věnována okrasným dřevinám velká péče.


Sázení lípy Sázení lípy

V roce 2003 byla okolo obce zbudována cyklostezka z Kroměříže přes Vrbku a Kostelany na Bunč. V letech 2003 - 2006 se v obci realizovala oprava několika komunikací a úprava kapličky včetně přístavby zákristie.

V současné době zastupitelstvo obce investuje do přípravy pozemků vhodných pro výstavbu nových rodinných domků.


© Obec Bařice - Velké Těšany
ObecOnLine 2007-17


Tisk ze stránek www.barice-velketesany.cz, všechna práva vyhrazena.
24.06.2017 v 14:04:37, © Obec Bařice - Velké Těšany 2017