Historie těšanské sokolovny

Vznik těšanské sokolovny úzce souvisí se založením TJ Sokol. Sokol byl ve Velkých Těšanech založen v roce 1920 jako pobočka Sokol Jarohněvice - Šelešovice.

V roce 1921 bylo upraveno hřiště v Cihelně, byla zakoupena železná hrazda a postaveny kruhy. V červnu roku 1923 byla TJ Sokol Velké Těšany prohlášena za samostatnou organizaci. Přestože se stále aktivně cvičilo venku, byl čím dál více pociťován nedostatek kryté tělocvičny, a tak bylo v roce 1925 rozhodnuto o její stavbě. Místo bylo vybráno naproti základní školy, aby mohly děti tělocvičnu využívat. Projekt sokolovny vypracoval stavitel Josef Netopil. Základní kámen byl slavnostně položen 24. května 1925. Členové sokola a ostatní občané pracovali na stavbě zdarma a také na vlastní náklady provedli dovoz materiálu svými potahy. Vedoucím stavby byl pověřen těšanský stavitel Josef Zapletal. Sokolovna byla stavěna formou hrázděné stavby v tzv. německém stylu. Kostru měla dřevěnou s vyzdívanými bílými cihlami. O tom, že elán občanů byl úctyhodný svědčí i to, že stavba byla vyhotovena do konce roku 1925. Celkové náklady na stavbu, převážně materiál činily 90 000,- Kč. Členové sokolu a občané dobrovolně věnovali částku 34 000,- Kč.

V době okupace byl majetek jednoty zabaven. V roce 1958 byla provedena přístavba přísálí. V polovině 70. let začala být sokolovna v havarijním stavu a hrozilo její zhroucení. Roku 1977 tak bylo na valné hromadě rozhodnuto o její celkové rekonstrukci. Při posouzení stávající stavby bylo usneseno, že jakékoliv rekonstrukce by byly zbytečné. Proto bylo rozhodnuto celou stávající stavbu zbourat. S bouráním se začalo ještě toho roku a během zimních měsíců byla celá sokolovna zbourána a uklizena.

Na jaře 1978 bylo započato s betonováním základů, v březnu se začalo se zděním a v srpnu bylo dosaženo rovnosti zdiva a byla uložena ocelová střešní konstrukce. V září byla již celá stavba pokryta hliníkovou konstrukcí. Pracovalo se stále, celý listopad i prosinec. Každou sobotu i neděli na úkor všech domácích prací místního obyvatelstva. Je nutné podotknout, že veškeré zdící materiály se na stavbu dopravovaly ručně, maximálně pomocí stavebního vrátku. Také beton a malta se zpracovávala jen v míchačkách. V roce 1978 bylo občany odpracováno 5 564 neplacených brigádnických hodin. Každá rodina se zavázala, že na stavbě odpracuje zdarma 100 brigádnických hodin. Obětavost a zapálení těšanských občanů pro společné dílo neměla v okolních obcích konkurenci.

V roce 1979 byl celý sál vestibulu během měsíce zabetonován a započalo se s vyzdíváním vnitřních příček, montáží dřevěného stropu, pokládání podlahovin, zasklívání oken, malováním a úklidem.

V lednu a únoru 1980 byly provedeny dokončovací práce. Celkem od začátku rekonstrukce po její dokončení odpracovali místní občané 13 400 brigádních hodin. Velkou měrou hlavně na dopravě materiálu, ale i pomocnými mechanismy se zasloužilo JZD Rozkvět Kvasice. Je také důležité připomenout, že veškeré práce byly provedeny těšanskými občany, ať to byli řemeslníci jako zedníci, zámečníci, tesaři, stoláři, instalatéři či elektrikáři. Velkou měrou se tak o zdárné ukončení stavby zasloužili všichni občané Velkých Těšan, jež dokázali spojit své síly, myšlenky a chuť společnými silami pro obec něco vybudovat. Stali se tak pro nastupující mladou generaci symbolem vzájemné spolupráce a soudržnosti, která je základním pilířem pro spokojený a plnohodnotný život v naší malé vesničce.

Jaroslav Vítek